|
|
Globální produkční sítě na příkladu výrobce kancelářských potřeb KOH-I-NOOR Hardtmuth
Kokoš, Roman ; Brabcová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Proměna rychlosti a hloubky mezinárodní ekonomické integrace zvyšuje její význam na globální systém více než kdy předtím. Po politických změnách v Česku jsme svědky růstu zahraniční aktivity firem, které nyní mají přístup k liberalizovanému globálnímu ekonomickému prostředí. Jako předmět zájmu byl zvolen tradiční český výrobce tužek KOH-I-NOOR Hardtmuth. Jedná se o jednoho z hlavních výrobců kancelářského zboží s dlouhou historií a známou značkou, který svádí souboje se svými soupeři na globálním hřišti. Po převzetí od PPF v roce 2000 se dlouholetý ředitel a nyní i vlastník Vlastislav Bříza rozhodl vytvořit holding, který by následoval úspěch v průmyslu s kancelářským zbožím. Holding tak v současnosti funkčně propojuje rozdílná průmyslová odvětví. Teoretický rámec poskytuje koncept globálních produkčních sítí, jež byl vyvinut geografy ve Velké Británii. Z geografického hlediska má výroba tužky zdroje surovin geograficky velmi rozptýleny. To vede ke zkoumání, jak jsou tyto zdroje propojeny a jakou cestou dosáhne výrobní proces finálního stavu. Dalším patrným jevem je koncentrace výrobců kancelářského zboží v Jihočeském kraji. Tento region, zdá se, může mít hodnotnou tradici a know-how ve výrobě kancelářských pomůcek. Klíčová slova: globální produkční sítě, KOH-I-NOOR Hardtmuth, globalizace, výroba...
|
|
|
Československý tužkárenský průmysl v centrálně řízeném hospodářství 1948-1968
BOHDÁLEK, David
Předkládaná disertační práce se zabývá vývojem a proměnami československého tužkárenství v období po nástupu plánované ekonomiky. V centru analýzy stála nejvýznamnější tužkárna Koh-i-noor Hardtmuth. Pramennou základnu tvořily výroční zprávy, roční účetní výkazy, zprávy ze služebních cest a zápisy z ředitelských a výrobních porad. Využita byla také korespondence s jednotlivými tuzemskými institucemi či se zahraničními obchodními partnery, paměti a závodní časopis. Vynechány nebyly ani dochované obrazové archiválie - propagační letáky a ceníky. Práce vychází z metodologických východisek business history. Předmětem zkoumání se stala organizace, fungování a manažerské strategie v tužkárenském odvětví na pozadí ekonomických změn a reforem. Z hlediska komparace byly do výzkumu zahrnuty rovněž národní podniky Centropen, Gama a Logarex zabývající se výrobou kancelářských potřeb. Důraz byl položen vedle analýzy obratu, úrovně výroby a počtu zaměstnanců na úlohu jednotlivých manažerů při řízení svěřených podniků. Stranou výzkumu nezůstala reklamní a propagační činnost a její význam v socialistickém hospodářství. V této souvislosti nebyl opomenut vliv rozsáhlých soudních sporů o ochranné známky a jméno Hardtmuth, které zasáhly do exportní, výrobní i reklamní oblasti. Jedním z klíčových témat se staly vztahy výrobního podniku s exportními organizacemi.
|
|
|
Globální produkční sítě na příkladu výrobce kancelářských potřeb KOH-I-NOOR Hardtmuth
Kokoš, Roman ; Brabcová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Proměna rychlosti a hloubky mezinárodní ekonomické integrace zvyšuje její význam na globální systém více než kdy předtím. Po politických změnách v Česku jsme svědky růstu zahraniční aktivity firem, které nyní mají přístup k liberalizovanému globálnímu ekonomickému prostředí. Jako předmět zájmu byl zvolen tradiční český výrobce tužek KOH-I-NOOR Hardtmuth. Jedná se o jednoho z hlavních výrobců kancelářského zboží s dlouhou historií a známou značkou, který svádí souboje se svými soupeři na globálním hřišti. Po převzetí od PPF v roce 2000 se dlouholetý ředitel a nyní i vlastník Vlastislav Bříza rozhodl vytvořit holding, který by následoval úspěch v průmyslu s kancelářským zbožím. Holding tak v současnosti funkčně propojuje rozdílná průmyslová odvětví. Teoretický rámec poskytuje koncept globálních produkčních sítí, jež byl vyvinut geografy ve Velké Británii. Z geografického hlediska má výroba tužky zdroje surovin geograficky velmi rozptýleny. To vede ke zkoumání, jak jsou tyto zdroje propojeny a jakou cestou dosáhne výrobní proces finálního stavu. Dalším patrným jevem je koncentrace výrobců kancelářského zboží v Jihočeském kraji. Tento region, zdá se, může mít hodnotnou tradici a know-how ve výrobě kancelářských pomůcek. Klíčová slova: globální produkční sítě, KOH-I-NOOR Hardtmuth, globalizace, výroba...
|
|
|
Podnikatelské strategie manažerů českobudějovických tužkáren na cestě ke znárodnění 1945-1948
BOHDÁLEK, David
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování manažerských strategií a jejich ekonomických dopadů na českobudějovické tužkárenství v období 1945-1948. Základní zdroje pro tuto analýzu představovaly převážně výroční a provozní zprávy, zápisy z porad, statistická hlášení, korespondence a také prameny osobní povahy. Práce vychází z metodologických východisek business history. Hlavním předmětem výzkumu se staly nejdůležitější osobnosti tužkárenského průmyslu v poválečné době. Na základě podnikatelských strategií těchto manažerů se další části soustředily na hospodářský vývoj, kde byla uplatněna vertikální i horizontální komparace. Stranou pozornosti nezůstala ani reklamní činnost jednotlivých tužkáren a dále vyjednávání s bývalými dceřinými společnostmi reprezentované rodinou Hardtmuth. Klíčovým přínosem uvedené práce je analýza procesu znárodnění a následné centralizace československého tužkárenství.
|
|
|
Koncern Koh-i-noor Hardtmuth v protektorátním hospodářství 1939-1942
BOHDÁLEK, David
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na válečný vývoj českobudějovického koncernu Koh-i-noor Hardtmuth v letech 1939-1942. První kompilativně pojatá část práce přibližuje na základě dostupné literatury hospodářský vývoj Německé říše a Protektorátu Čechy a Morava do konce roku 1942. Druhá část již pojednává o situaci v Hardtmuthově koncernu. Mezi základní pramenné zdroje patří výroční a provozní roční zprávy, zápisy z jednání tužkárenských podniků, dochovaná korespondence a v neposlední řadě také prameny osobní povahy vztahující se k vlastníkům a zaměstnancům koncernu. Na základě těchto pramenů je analyzována celková strategie koncernu ve válečném období s hlavním důrazem na proměnu exportních trhů a přizpůsobení výroby požadavkům války. Tento vývoj je následně porovnán a analyzován se situací v dalších českobudějovických tužkárenských podnicích - Národním podniku a akciové tužkárně Grafo, v čemž spočívá jeden z hlavních přínosů celé práce.
|
|
|
Finační a strategická analýza podniku společnosti KOH -I- NOOR Hardmuth a.s
Štěpán, Jakub ; Mařík, Miloš (vedoucí práce) ; Jurečka, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce je zpracovat finanční a strategickou analýzu společnosti Koh-i-noor Hardtmuth, a.s. a připravit tak dostatečnou informační základnu pro tvorbu finančního plánu a stanovení výsledné hodnoty společnosti ke dni 31.12.2008. První část práce obsahuje stručný popis společnosti. Následuje finanční analýza, která potvrdila velmi dobré finanční zdraví podniku. Třetí kapitola se zabývá strategickou analýzou, hodnocen je jak relevantní trh, tak i šance a rizika samotné společnosti. Výstupem třetí kapitoly je předpokládaný vývoj tržeb společnosti v několika scénářích.
|
host ::
RSS.